Naše město Strakonice

Naše město Strakonice překrásné je převelice,
i když padá listí, všechno kolem šustí.

Naše školka tady stojí šedesát let v plné zbroji,
všichni kamarádi, chodí do ní rádi.

Naše školko přejeme Tí, ať máš pořád kupu dětí,
veselých a šťastných, hodně roků krásných.

Školka už nám mává
Eva Gúthová

Školka už nám mává, mává, mává, 
něco sice končí, ale nemějte strach. 
Nová dobrodružství každý očekává: 
usedneme do lavice po prázdninách!

Písnička

Čtvrt půl třičtvrtě celá,
řekni mi ručičko kolik to dělá,
dělá to dělá, dyť jsem bedna
hm a teď je hodin: přesně jedna.

Tik ťak, tik ťak, tik ťak, tik ťak jak ten čas letí, už celá staletí.
Tik ťak, tik ťak, tik ťak, tik ťak, nikdo ho nechytí, ani já ani ty.
 

Pod naším okýnkem (píseň)

Pod naším okýnkem
rostou tam dvě růže,
pod naším okýnkem,
roste tam, štěp.
Jsou na něm jablíčka
trhá je Ančička
jsou dobrá,
jsou sladká,
jsou jako med.
 

Podívejte, támhle, děti,
včelka z květu na květ letí.
Do košíčku pyl si třese,
a do úlu hned ho nese.
Nektar přidá hned,
a je z toho med.

Rodina
Alžběta Mališková

Pozor, děti, koukněte,
v dáli vidět můžete:
Na zeleném kopečku,
v malém zděném domečku,
tátu, mámu, holčičku, 
kluka, dědu, babičku.
Co vidíme malinko?
Přece malé miminko.
To je celá rodina,
nejvzácnější skupina.

Jedno přání
 
Kdybych měl jen jedno přání,
bylo to tohle, mami.
Zůstaň se mnou,
zůstaň zdravá
a buď stále usměvavá.
Starosti hoď za hlavu
a pro lepší náladu,
obejmi mě pevně
a měj radost ze mě.

Čarohraní

Čáry, máry, čáry, máry,
vznes se koště, láry, fáry.
Čarodějky kamarádky,
lítaj vzduchem tam a zpátky.
Šaty mají od sazí,
snad se v letu nesrazí.